Když venku začne fičák nebo se všechno změní v bahno, pozná se, co je jen hadr — a co výstroj, na kterou je spoleh. Jenže i kvalitní gear má svoje limity. Hodně totiž záleží už na samotným výběru materiálů a vrstev. A většina kousků nakonec neumře v terénu, ale až doma při špatný péči, praní nebo skladování.
Army a outdoorový kousky nejsou na parádu. Berete je do lesa, na čundr, na airsoft, nebo je prostě taháte celý dny po městě – a když už do nich jdete, chcete, aby něco vydržely a nenechaly vás na holičkách uprostřed bláta, deště nebo prašnýho trailu.
Bohužel, za ty roky jsem mohl být svědkem kruté reality, jak se dají oddělat i ty nejvytrvalejší kousky. Bundy se perou na smrtelný teploty, kapsy se nezdravě nacpávají až po okraj, mokrý mikiny se zapomínají v útrobách kufru auta kdesi v igelitce… pořád ty samý přešlapy.
Ve jménu nezničitelný výstroje jsem sepsal pár fíglů z praxe, který fakt fungujou a nechaj vaše kousky přežít bez zbytečnýho trápení.
Každý kus má svoje určení a je dobré to mít v hlavě už při výběru.
V terénu nevyhrává ten, kdo má nejdražší bundu, ale ten, kdo se umí správně oblíknout. Cibulový systém je jednoduchý – každá vrstva má svůj úkol a když jednu podceníte, celej systém jde do kopru.
1. vrstva sedí přímo na těle a odvádí pot pryč, abyste nebyli mokrý a prokřehlý.
2. vrstva drží teplo a stará se o komfort, když se ochladí nebo foukne.
3. vrstva vás chrání před deštěm, větrem a vším, co si na vás počasí připraví.
Jednoduše: první vrstva drží sucho, druhá teplo, třetí vás kryje před světem venku.
Tričko/termo je první vrstva, co bere všechno – pot i pohyb a určuje, v jakým komfortu strávíte celej den.
Bavlněný tričko je evergreen a základ na běžnej pohyb a pohodu - na gauč dobrý, ale v terénu nasáknou pot, studí a schnou věčnost.
Do chladu a delších akcí skvěle funguje merino vlna – hřeje i navlhlá a nesmrdí po prvním dni. Když se ale víc hýbete nebo je echt vedro, nezanevřete na funkční syntetiku – rychle schne, odvádí pot a tělo se v ní tolik nepřehřívá.
A hlavně: první vrstva musí sedět na tělo. Když plandá jak vytahaný pyžamo, ztrácí půlku svý funkce.
Druhá vrstva má jedinej úkol – držet teplo a přitom vás neuvařit ve vlastní šťávě.
Bavlněný mikiny a levný akryl vypadají možná dobře, ale jak navlhnou, těžknou, studí a schnou jak poštovní holub v listopadu. Mnohem líp funguje fleece nebo technický materiály, který drží teplo, jsou lehký a zvládnou odvádět vlhkost dál od těla.
Jasně, teď to do sebe zapadá - právě proto fleece tahají všichni od turistů po vojáky – zahřeje, rychle schne a nezabije vás při prvním propoceným výšlapu.
Třetí vrstva je vaše poslední obrana proti dešti, větru, sněhu a všemu, co si počasí zrovna usmyslí. Právě sem patří bundy a vrchní kalhoty, který mají udržet zbytek výbavy v suchu a vás v pohodě.
Bunda je tvoje poslední jistota – když se zvedne vítr, začne pršet nebo se ochladí, rozhoduje, jestli jedeš dál, nebo klepeš kosu.
Do terénu fungují hlavně odolné materiály jako softshell nebo směsi s membránou.
Do totálního sajgonu je pak jistota Gore-Tex nebo jiná membrána – nepromoknou, neprofouknou, ale na celodenní nošení v suchu už to není úplně pohodová komfy věc.
Klasická bavlna pěkně dejchá a cenim ji, když je sucho. Ale jak zmokneš, máš po komfortu. Je to stejná písnička jak u kalhot… nacucá vodu a trvá, než ti celej ten kabátek uschne.
Jak to teda rozseknout? Buď seš posedlej sběratel jak my a budeš toho mít celej arzenál. Nebo pořiď jednu lehčí univerzální bundu a k tomu něco pořádnýho, co vytáhneš ve chvíli, když se venku všechno láme.
Tip: koukej na kapuci (ať drží na hlavě), zip s krytím a větrací otvory – tohle rozhoduje, jestli v tom přežiješ celej den.
Tyhle věci jsou dělaný na akci. Pevný materiály, zesílená kolena, chytrý kapsy, střih, co počítá s pohybem i výbavou.
Takovej bezpečnej univerzál je směs bavlny a syntetiky. Vydrží víc tahání, rychleji schne a není tak náchylnej na promočení.
Nepohrdnul bych ale ani 100% ripstop bavlnou - přírodní poctivá klasika, co dejchá jak drak. Jakmile v ní ale zmokneš, nasákne vodu a celkem se pronese. Výhoda je, že když ji někde načneš, trhlina se dál nerozjede.
Gore-Tex ber jako jistotu do deště a hnusu – nepromokne, neprofoukne a pořád aspoň trochu dýchá. Ideální jako vrchní, převleková vrstva, když víš, že tě čeká totální marast. Na běžný nošení ale nic moc – je tužší a při pohybu se v něm víc zapaříš.
Jednoduše: čím víc syntetiky, tím víc výkon (odolnost, schnutí). Čím víc příroda, tím víc pohodlí. Ideál je mít od každýho trochu, ale když máš jen jedny, ber univerzál, co tě nenechá ve štychu.
Tip: vždycky se koukám, kde jsou zesílený švy, kolena a kapsy – to rozhoduje, jestli vydrží víc než jeden čundr.
Ponožky, čepice a rukavice jsou přesně ty věci, který člověk začne řešit až ve chvíli, kdy je podcení.
Bavlněný fusky nasáknou pot a po pár kilometrech zadělávají na puchýře, takže do terénu dávají větší smysl funkční materiály nebo merino.
Přes hlavu utíká zbytečně moc tepla, proto má pořádná čepice v zimě větší cenu než frajersky rozepnutá bunda.
A rukavice? Ty nejsou jen proti zimě – chrání ruce při práci, v lese i při manipulaci s výbavou.
Údržba army oblečení není žádná věda, ale pár věcí se vyplatí dodržovat. Nejčastější chybou je prát všechno stejně, bez ohledu na materiál. Přeci jen - ty cedulky a doporučení nejsou na těch hadrech jen proto, že to tak legislativa praví.
Obecně platí:
prát spíš na nižší teploty
nepoužívat aviváž, hlavně u funkčních materiálů
oblečení nechat volně uschnout, ideálně na vzduchu a netýrat ho v sušičce
U maskáčového oblečení se vyplatí prát ho naruby a nemíchat ho s věcmi, které pouští chlupy nebo barvu. Barvy pak vydrží déle a materiál si zachová svoje vlastnosti.
Oblečení z téhle kategorie často končí v blátě, dešti nebo prachu. A to je přesně důvod, proč existuje. Důležité je jen nenechat ho zbytečně dlouho mokré nebo zapařené.
Po návratu z akce stačí oblečení vyvětrat, případně opláchnout a nechat pořádně uschnout. Materiál se vám odvděčí delší životností a nenechá vás v terénu ve štychu.
I pořádnej gear můžete odrovnat rychleji než levný hadry z tržnice.
Největšími zabijáky jsou:
praní na vysoký teploty, aviváž a sušička – membrány přestávají fungovat, pružný materiály tvrdnou a funkční vrstvy ztrácí schopnost odvádět pot
nechat mokrý oblečení několik dní zmuchlaný v báglu nebo kufru auta - to je ideální recept na smrad, plíseň a materiál, co jde pomalu do kopru
další klasika jsou přecpaný kapsy - jasně, army kalhoty něco unesou, ale když do jedný cargo kapsy nacpete půl výbavy, švy a zipy vám jednou poděkujou prasknutím… těžší věci patří do batohu, ne tahat celej arzenál na stehně
Army a outdoorový hadry nejsou na parádu do kavárny – jsou dělaný na tahání, bláto, déšť i pořádnej provoz. Když je nebudete ničit zbytečnejma chybama a dáte jim základní péči, vydrží roky a podrží vás ve chvíli, kdy na tom fakt záleží.
A když si nebudete jistí výběrem nebo tím, co se hodí právě pro vás, stavte se za náma na prodejnu. Radši poradíme dopředu, než pak poslouchat, jak někdo utopil bavlněnou mikinu v listopadovým lese.
Honza, Army Častolovice
